Po téměř roční intenzivní přípravě odletěl ONDRÁŠEK novojičínský sbor ZUŠ ve dnech 19. června – 4. července 2014 na svou historicky první koncertní cestu do USA. Z každého dne našeho pobytu jsme Vám prostřednictvím našeho webu přinášeli aktuální informace. Toto je 2. část našeho deníku. 1. část najdete zde.

AKTUALIZOVÁNO – 05. 07. — 01:20 SEČ

3. + 4. července, New York-Paříž-Vídeň – ČR

Dnes jsme strávili poslední den na půdě USA. Po vydatné snídani, jsme zabalili všechny věci do zavazadel a vypravili jsme se do outletového centra v New Jersey, abychom utratili všechny zbylé peníze. V obchodech jsme strávili 6 hodin nakupováním a své úlovky jsme ve čtyři odpoledne poskládali do kufrů a příručních zavazadel.

Takto vypraveni jsme se vydali na poslední cestu autobusem na letiště JFK, odkud nám odlétalo letadlo Air France do Paříže. Cestou jsme se rozloučili s našim průvodcem (a můžeme říct i teď již kamarádem) Luďkem a našim řidičem Kenem. Po odbavení a proběhlé bezpečnostní kontrole za pomocí otočného skeneru celého těla jsme vyčkávali na odlet našeho letadla. Na obrazovkách jsme sledovali s obavami na severovýchod se blížící hurikán Arthur, který postupně „vyřazoval“ letiště na východním pobřeží ze služby. Dokonce již i letiště ve Washigtonu D.C. přestaly odbavovat a to bylo i důvodem našeho opožděného odletu (o asi 1 hodinu). Nakonec však spoj New York-Paříž odstartoval i s Ondrášky na palubě a my se vydali přes Paříž a Vídeň domů, kam jsme dorazili na minutu přesně v 0:30 ráno 5. července.

Rodiče nás již netrpělivě očekávali a tak po zpěvu české hymny a naší oblíbené písně Siyahamba jsme se vrhli do jejich náručí. Tím skončila naše cesta po východě USA a teď již budeme vzpomínat na zážitky spojené s festivalem, soutěžním kláním, našimi koncerty a návštěvami zajímavých míst na východním pobřeží USA.

Děkujeme všem za podporu, bez které by se naše cesta za oceán nemohla uskutečnit.

Přivítání u nás doma …

… v Novém Jičíně před ZUŠ.

2. července, 23:20 (EST) – New York

Druhý den v New Yorku jsme započali u Památníku 9/11, místě kde v září 2001 byla Amerika napadena a kde stály mrakodrapy Světového obchodního centra. Uctili jsme mlčky oběti útoku. Památník tvořený dvěma velkýma čtvercovými vodními kaskádami, kde voda stéká do hlubiny, důstojně připomíná 2983 nevinných obětí. Poté jsme se přesunuli na Wall Street, do centra burzy a finančních transakcí. U sochy býka, který je symbolem trhu, jsme se nemohli nevyfotit. Metrem (které se v americké angličtině řekne subway) jsme se přesunuli k slavnému mrakodrapu Flatiron, nebol-li Žehličce. Ještě předtím jsme se však zašli podívat na místo bývalé konzervatoře, kde působil Antonín Dvořák. Po nákupu suvenýrů jsme se přesunuli k nádraží Pennsylvania, kde byla pořízena slavná fotografie Marilyn Monroe. Poté nás už čekal přesun do čtvrti Queens, do Bohemian Hall and Beer Garden, kde jsme měli připravený koncertní program pro krajany z newyorského Sokola. Koncert byl přijat krajany s velkým povděkem a ještě několik desítek minut po koncertě jsme si s krajany povídali.

U Památníku 11. září …

… jsme uctili památku bemála 3000 obětí …

… mezi obětmi byli i lidé s českými kořeny, o čemž napovídají i příjmení Dudek ….

… nebo Rambousek.

Před býkem, symbolem burzy a trhu.

Pán z ochranky nás zastavil a my nevěděli, co jsme udělali špatného. Nakonec jsme se ale dozvěděli, že nic špatného jsme neudělali, ale že jeho předkové pocházeli z Čech.

Na místě, kde působil Antonín Dvořák.

Na procházce po bývalé železnici, která je nyní přebudována na pěší zónu.

Slavné místo slavné fotky Merylin Monroe.

Koncert pro krajany …

… jsme zakončili dlouhým, milým povídáním s krajany.

1. července, 22:20 (EST) – New York

Dnes jsme dorazili do New Yorku, naší poslední zastávky na cestě po východě USA. Prohlídku města jsme začali v Central Parku, pokračovali projížďkou po řece Hudson a zakončili naše putování na Times Square.

Ondrášci vstupují na půdu New Yorku …

… a hned míří do Central Parku k místu, kde žil a tvořil John Lennon, kde Lennona připomíná památník Strawberry Fields.

Central Park je rozsáhlý park v centru Manhattanu, kde …

… obyvatelé New Yorku chodí odpočívat a turisté se vozí v bryčkách.

Poté jsme zamířili k prodejci hotdogů, abychom okusili ten pravý …

… newyorský hotdog.

Viděli jsme i slavnou síň Carnegie Hall, …

… i Hotel Plazza, odkud …

… jsme zamířili na prohlídku lodí ….

… kde jsme měli celý Manhattan jako na dlani …

… a samozřejmě, že jsme fotili a fotili …

… fotili …

… užívali si projížďky …

… kdy za námi byly vidět mrakodrapy …

… nebo Socha Svobody …

… a ještě jedno selfie …

… a na závěr společná fotka s Dolním Manhattanem za námi.

… a ještě jednou fotili ;)) …

… a pak jsme zamířili na Times Square, ….

… kde jsme nemohli nepohledět do výšin barevných neonů a reklam.

Na řadu přišlo i závěrečné focení na Times Square a tím jsme zakončili první den v New Yorku.

… který byl nabitý poznáváním tohoto nikdy nespícího velkoměsta.

30. června, 18:30 (EST) – Philadelphia

V dopoledních hodinách jsme opustili Washigton D.C. a vydali se na severovýchod do Philadelphie, která je na půli cesty mezi Washigtonem D.C. a New Yorkem. Ve Philadelphii jsme si prohlídli centrum města, viděli Zvon svobody, Independence Hall, a schody, kde trénoval Robert „Rocky“ Balboa. Na večer jsme se ubytovali v hotelu ve městě King of Prussia, kde si odpočineme před zítřejším přejezdem do New Yorku.

Dopoledne jsme dorazili do Philadelphie.

Povinná fotografie před Zvonem svobody …

…a také povinná fotografie Zvonu svobody.

Independence Hall, místo, kde původní kolonie vyhlásily nezávislost na Londýnu.

Před poštovním úřadem, který založil sám Benjamin Franklin, jenž byl v té době (1775) Nejvyšším poštmistrem.

Známé schody z filmu Rocky, které jsme vyběhli nahoru a seběhli dolů tak jako slavný Rocky.

Na oběd jsme se zastavili v Tržnici, která skýtá mnoho možností, kde se najíst.

29. června, 23:30 (EST) – Washington D.C.

Dnes na svátek Petra a Pavla se Ondrášci loučili s festivalem ve Washingtonu D.C. A loučení to bylo dokonalé! Budíček v 6 hodin, následuje rozcvička a malá hlasová zkouška, snídaně, hygiena, česání, malování, převlékání a přesun do soutěžního sálu. V 9 hodin Ondrášci jdou do soutěžního zápolení jako první. Po dvou hodinách se z úst mezinárodní poroty dovídáme, že jsme historicky prvním vítězem mezinárodního festivalu SERENADE Washington D.C. 2014. Přebíráme hlavní cenu, skleněnou plastiku, šek na 1000 USD a hudební dílo, které bude zkomponováno Ondráškům na tělo (autor nás slyšel na našich koncertech v Marylandu). Po soutěži jsme si užili chvíle pózování před fotoaparáty a pak hurá na dobrý oběd.

Po obědě následoval přesun do Strathmore, nádherné koncertní síně s kapacitou 2000 sedadel, kde se uskutečnil závěrečný koncert. Zpívat před velkým publikem, navíc velmi vzdělaným je snem každého pěvce. Atmosféra nás všechny natolik pohltila, že jsme ze sebe vydolovali poslední zbytky sil a strhli posluchače k bouřlivým ovacím. Ve finále nás zpívalo okolo 400 pěvců a Grant Gershon, dirigent a hlavní dramaturg festivalu byl nadmíru spokojen s výsledkem své dvoudenní práce.

A na závěr nás čekala společná večeře v centru Washingtonu D.C. v italské restauraci. Tam jsme se setkali s ostatními účastníky a při večeři jsme si zazpívali a zatančili a rozloučili s festivalem.

V porotě zasedl i dirigent Grant Gershon (vlevo), který je dirigentem sboru Los Angeles Master Chorale.

Vystoupení Ondrášků v síni Strathmore.

Závěrečné vystoupení ve Strathmore …

… se neslo ve velkolepém duchu, kdy na podium nastoupili všichni účastníci festivalu …

… ke společnému vystoupení pod taktovkou G. Gershona.

Společná fotka účastníků festivalu ve vestibulu síně Starthmore.

Závěrečná afterparty …

… v italské restauraci v centru Washingtonu D.C.

28. června, 23:30 (EST) – Washington D.C.

Dnes byl na programu druhý den festivalu SERENADE CHORAL FESTIVAL 2014, který je nabitý od rána do večera. Dopoledne začalo společným setkáním všech sborů v kostele Zjevení blízko Bílého domu, pak následovala zkouška na závěrečný koncert se sbormistrem losangeleského sboru G. Gershonem a den jsme uzavřeli koncertem v Annapolis, na kterém jsme představili americkému publiku české a moravské lidové písně.

Dopolední zkouška …

… v kostele Zjevení …

… pod taktovkou sbormistra Gershona.

V kostele farnosti sv. Anny …

… jsme představili …

… americkému publiku …

… české a moravské lidové písně.

27. června, 23:30 (EST) – Washington D.C.

Dnes začal ve Washingtonu D.C. festival SERENADE CHORAL FESTIVAL 2014 dopoledním workshopem s zimbabským triem, kteří nás naučili dvě jihoafrické písničky. Jak jsme se dozvěděli hudba a zpěv prochází celým životem jihoafrických lidí. Každá životní událost má nějakou písničku, která se při té které příležitosti zpívá. A tak i my jsme mohli zakusit něco z té pravé Afriky.

Večer proběhl první ze společných koncertů, tentokrát v kostele sv. Pavla v Alexandrii, kde se představily sbory z Ruska, Norska, Zimbabwe a České republiky.

Koncert v Alexandrii …

se uskutečnil …

… v kostele sv. Pavla …

Na závěr jsme si zazpívali se zimbabvským triem ..

… písničku, kterou jsme se naučili na dopoledním workshopu.

26. června, 22:30 (EST) – Washington D.C.

Dnešní den byl ve znamení prozkoumávání Washingtonu D.C. v poněkud volnějším tempu. Podle nálady jsme si vybírali místa, které bychom chtěli vidět a navštívit. Zítra začínají festivalové dny a tak už se pomalu ale jistě začínáme dostávat do festivalového varu.

Dnešní den jsme začali u Lincolnova památníku, …

… památníku jednoho z největších amerických prezidentů …

Abeho Lincolna, který vyvedl národ přes těžké časy občanské války v 19. století.

Ranní hlasová rozcvička na západním průčelí Lincolnova památníku….

… dávala tušit, že festivalové hodiny se blíží …

.. a je třeba se naladit na tu správnou notu.

Ondrášci vždy vzbudí pozornost …

… ať již je to Lincolnův památník …

… nebo jiné místo ve Washingtonu D.C. – zde památník G. Washingtona, ….

… a možná nás slyšel i Barrack Obama, který přelétával nad našima hlavami v helikoptéře Marine One.

A pak jsme se vypravili do víru velkoměsta a navštívili dle vlastního rozmyšlení různá muzea, galerie nebo vládní budovy …

… a tak někteří byli v Muzeu původních obyvatel USA …

… jiní zavítali do Muzea přírodních věd …

… či někteří odvážlivci i na Nejvyšší soud USA.

Prostě ve Washingtonu D.C. je toho mnoho k vidění – i botanickou zahradu najdete hned vedle Kapitolu.

Krátce jsme zazpívali v Budově R. Reagana.

Den jsme zakončili u Památníku Thomase Jeffersona, …

… od kterého jsme pozdravili Bílý dům a Obelisk.

25. června, 23:30 (EST) – Washington D.C.

Dnes jsme vyrazili do Washingtonu D.C., do centra festivalového dění. Ačkoli jsme se včera dostali do postele poměrně pozdě, nebylo zbytí a museli jsme vstávat brzy a opustit náš hotel časně zrána, abychom se do Washingtonu D.C. dostali co nejdříve, ještě před ranní dopravní špičkou. Před desátou dopolední jsme vjížděli do Washingtonu D.C. se slavnostními pocity, že se dostaneme na místa, kde se psaly dějiny a vytváří současnost Spojených států.

Naše první zastávka byla na Arlingtonském hřbitově, což je národní hřbitov, kde jsou pochováváni vojáci, kteří položili životy v různých válečných konfliktech. Najdeme zde také hroby známých politiků, soudců nejvyšších soudů, a jiných význačných osobností. Jedním z politiků – prezidentů, který je pochován na Arlingtonském hřbitově je i JFK. Pietní místo hřbitova je umocněno čestnou stráží u hrobu neznámého vojína,která se střídá každých 30 minut tradičním vojenským ceremoniálem.

Z Arlingtonu je pěkný výhled na centrální Washington D.C., který se rozprostírá jako na dlani přes řeku Potomac. A právě tam zamířily naše kroky. Po obědě jsme se přesunuli na prohlídku Capitolu – sídla zákonodárné moci – Kongresu. Tady jsme si prohlédli centrální kopuli budovy Kapitolu, kde jsou malby z amerických dějin. Zastavili jsme se u obrazu, který zobrazuje podpis Deklarace nezávislosti a také jsme vyzkoušeli akustiku budovy. Stropy Kapitolu jsou totiž tak zakřivené, že když hovoří někdo na určitém místě, tak druhý člověk jej slyší na jiném.

Po prohlídce Kapitolu jsme ještě zazpívali pár písniček na schodech východního křídla. A vypravili jsme se po tzv. Mall k Bílému domu – sídlu prezidenta USA. U Bílého domu jsme opět zazpívali několik lidových písní přihlížejícím turistům, kterým se vystoupení líbilo. Ale byli jsme sledováni také tajnou službou, která nám naznačila, že se sice může zpívat před Bílým domem, ale o 3 metry dále než jsme stáli a zpívali. Ale to už jsme měli naše vystoupení za sebou a vypravili jsme se k památníku prezidenta Lincolna, kde nás čekal autobus, se kterým jsme vyrazili na hotel, který je asi 20 minut cesty od středu Washingtonu D.C.

Zítra budeme v prohlídce hlavního města USA pokračovat.

Arlingtonský národní hřbitov ….